Tłumaczenia dla hasła „speechen“ w niemiecko » czeski słowniku

sprechen <spricht/sprach/gesprochen>

sprechen

[f. dk. pro] mluvit (über akk, od von dat, o L) (zu dat, od mit dat, s I)

sprechen (Gebet)

odříkávat [f. dk. odříkávatkat]

sprechen (Urteil)

vynášet [f. dk. vynášetnést]

sprechen lernen

[f. dk. na] učit se mluvit

auf jemanden od etwas zu sprechen kommen

dostat se perf na kohu od co

für niemanden zu sprechen sein

nebýt pro nikoho

kann ich bitte Herrn X sprechen?

můžu mluvit s panem X?

das spricht für ihn

to mluví pro něho

ansprechen <irr>

ansprechen (anreden)

oslovovat [f. dk. oslovovatovit]

ansprechen (Thema)

přivádět [f. dk. přivádětvést] řeč (akk, na akk)

ansprechen (gefallen)

dojímat, zamlouvat se

ansprechen MED CHEM

reagovat (im)pf

jemanden ansprechen (bitten)

[f. dk. po] žádat kohu (um akk, o akk)

besprechen <irr ohne ge> +haben

besprechen (Thema)

[f. dk. pro] mluvit (akk, o L)

besprechen (Buch, Film)

posuzovat [f. dk. posuzovatsoudit] , [f. dk. z] recenzovat

absprechen <irr>

absprechen (verabreden)

smlouvat [f. dk. smluvit](sich se)

absprechen (aberkennen)

upírat [f. dk. upřít]

zusprechen <irr>

jemandem etwas zusprechen (zuerkennen)

přisuzovat [f. dk. přisuzovatsoudit] komu co, přiřknout perf komu co

versprechen <irr ohne ge> +haben

versprechen

slibovat [f. dk. slíbit] , přislíbit perf

sich versprechen (Falsches sagen)

přeříkávat [f. dk. přeříkávatřeknout] odpřeříkávatříct se

sich dat viel versprechen von dat

slibovat si mnoho od gen

kriechen <kroch/gekrochen> +sein

kriechen

[f. dk. za] lézt

kriechen fig

podlézat (vor dat dat)

kriechen fig

plazit se (vor dat, před I)

ausstechen <irr>

ausstechen

vypichovat od vypíchávat [f. dk. vypíchávatpíchat] odvypíchávatpíchnout

ausstechen fig

vypíchnout perf

losbrechen <irr> (Unwetter, Jubel)

losbrechen

rozpoutávat [f. dk. rozpoutávattat] se

I . ausbrechen <irr> CZ. trans

ausbrechen

vylamovat [f. dk. vylamovatlomit]

II . ausbrechen CZ. intr +sein

ausbrechen (Feuer, Krieg, Krankheit)

vypukat [f. dk. vypukatknout]

ausbrechen (Häftling)

unikat [f. dk. unikatknout]

ausbrechen (Schweiß)

vyrážet [f. dk. vyrážetrazit]

in Tränen ausbrechen

dávat [f. dk. dát] se do pláče

sich dat einen Zahn ausbrechen

vylamovat [f. dk. vylamovatlomit] si zub

anstechen

anstechen

napichovat [f. dk. napichovatpíchnout]

anstechen (Fass)

narážet [f. dk. narážetrazit]

Erbrechen <-s> RZ. nt MED

Erbrechen

zvracení nt

Erbrechen

vrhnutí nt

umbrechen <irr ohne ge> +haben TYPO

umbrechen

lámat [f. dk. zlomit] sazbu

I . abbrechen <irr> CZ. trans

abbrechen

ulamovat [f. dk. ulomit]

abbrechen (Haus)

[f. dk. z] bořit, [f. dk. z] bourat

abbrechen (Zelt)

strhávat [f. dk. strhnout]

abbrechen (Gespräch, Spiel, Studium)

přerušovat [f. dk. přerušovatšit]

II . abbrechen CZ. intr +sein

abbrechen

lámat [f. dk. zlomit] se

abbrechen (aufhören)

[f. dk. s] končit

bestechen <irr ohne ge> +haben

bestechen

podplácet [f. dk. podplácetplatit]

bestechen (entzücken)

okouzlovat [f. dk. okouzlovatlit]

erbrechen <irr ohne ge> +haben, sich erbrechen

erbrechen (öffnen)

ot(e)vírat [f. dk. otevřít]

erbrechen (mit Gewalt)

[f. dk. vy] páčit

erbrechen MED

zvracet [f. dk. zvrátit] , vrhnout

erstechen <irr ohne ge> +haben

erstechen

ubodat perf

erstechen

probodnout perf

zustechen <irr>

zustechen

probodat perf

zustechen

propíchat perf

abstechen <irr> (Tiere)

abstechen

zapichovat [f. dk. zapichovatpíchnout]

abstechen von dat sich unterscheiden

odlišovat [f. dk. odlišovatšit] se od gen

anbrechen <irr>

1. anbrechen (Vorräte):

anbrechen

načínat [f. dk. načínatčít]

2. anbrechen (Zeit):

anbrechen +sein

nastávat [f. dk. nastávatstat]